Zdeněk Slavata

Umělecký kovář

Původním povoláním jsem kuchař. Po více jak dvacetileté praxi na různých postech v gastronomii (kuchař, šéfkuchař, vedoucí restaurace, hoteliér) jsem se dostal v roce 2000 ke své zálibě – kovařině. Kovářské výrobky jsem totiž potřeboval pro některé své kuchařské exhibice. Jak jsem ke kovařině přičichl, začal jsem se s ní seznamovat podrobněji. Jak je vidět, ještě stále mě záliba baví. A to dokonce tak, že se s ní dnes mohu v rámci možností i živit.

Kovárnu jsem si začal zařizovat až v roce 2002, kdy jsem už potřeboval pro svého koníčka slušnější zázemí. No a protože se mé původní povolání ve mně neztratilo, ani jsem na něj nezanevřel, tak jsem to vše propojil a vybudoval si kovárnu s občerstvením, ve které mohu své záliby spojit a využít pro potěšení našich zákazníků.

Můj obor: umělecké kovářství.

Můj nejzajímavější pracovní den

Na začátku dne přijde návštěvník, který si nejen pochutná na našich koláčích, ale má zájem i o železo. Provedu ho kovárnou a popovídáme si o vztahu k železu. Přitom se dozvím o jeho zájmu o některý výrobek a mohu to začít převádět do popisu – kam by výrobek měl přijít nebo k jakému účelu má sloužit. Od toho přejdeme k nákresům, popřípadě jsou k dispozici fotky, a podle toho dojdeme k úpravě budoucího díla. Někdy jedeme na místo a získáme rozměry. Jindy zákazník dodá kompletní návrh od architekta. Po přípravě materiálu ho začnu nahřívat a tvarovat. Někdy se pracuje i za studena. Jsem přesvědčen, že když se pomalu na svět klube výrobek, je to ten nejhezčí pocit, který vám vynahradí i tu námahu či trochu špíny, která se na vás za ten den projeví. Rád se pokochám spokojeností zákazníka s jeho dílem.

zdenek-slavata